Vyšla studie o ekonomických dopadech rozdílných scénářů péče o šumavský park

Vratislav Dostál

Studie dokládá, že představy politiků o spásném rozvoji národního parku stavbami lanovek a omezením velikosti stanovišť ponechaných přírodě k jejímu nerušenému rozvoji by značně poškodily ekonomickou situaci a kvalitu života místních obyvatel.

Rozhodování o divočině v Národním parku Šumava bude mít zásadní vliv i na místní ekonomiku. Kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podpoří ekonomický rozvoj regionu, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé.

To je hlavní závěr nové studie, kterou za účasti expertů představili v pondělí Ian Dickie, obchodní ředitel EFTEC a vědci z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Celkový ekonomický přínos národního parku vyčíslila studie na čtyřiačtyřicet miliard korun ročně, a to zejména díky existenci vzácné a málo porušené přírody. Bezzásahové zóny s divočinou přitom přinášejí víc peněz než místa, kde zasahuje člověk.

Studie Ekonomické dopady rozdílných scénářů péče o NP Šumava hodnotí tři možnosti vývoje: pokračování současného stavu, přijetí zákona navrženého bývalým ministrem Tomášem Chalupou, který jde na ruku velkým developerům, a přijetí návrhu zákona, připraveného vědci a ekologickými organizacemi. Vědci předají tuto studii novému ministru životního prostředí, který rozhodne o dalším osudu našeho největšího národního parku.

×